Občas jako by se zdálo, že BDSM přestalo být v dnešní společnosti tabu a stalo se naopak jakousi téměř módou, něčím, co je takříkajíc cool a in. Spousta náznaků, reálií a inspirací pronikla na filmové plátno, bičíky, pouta a další atributy, jež si většinová společnost se „sadomaso“ spojuje, se poměrně často objevují v reklamě – za příklad aktuální může posloužit např. jeden z promoplakátů, lákajících na letošní turné Daniela Landy. SM je dále námětem inscenace Včera tě zabiju, kterou lze shlédnout v hudebním divadle v Karlíně a kde se Nela Boudová představuje v roli dominy. Druhou věcí je, že většina těchto jevů se ani nesnaží proniknout pod povrch a bere si jen vnější výrazové prostředky, které z pohledu reklamních mágů působí jako senzační a provokativní a od nichž si slibují přitáhnout pozornost všudypřítomnou reklamou otupělého davu. Cílem tohoto článku je ovšem upozornit na jiný příklad. A sice na jeden zajímavý literární počin, v němž se podle mého prvky BDSM ukazují naprosto zřetelně, otevřeně, působí organickým a důvěryhodným dojmem a jehož stránky tak ve výsledku vybízejí k vážně míněným úvahám nad postavením BDSM v současné popkultře. Řeč je o světě a postavách, které jejich autor Terry Goodkind nechal ožít na stránkách své rozsáhlé fantasy ságy Meč pravdy.

Celý článek »

Nová kniha Lenky Teremové (předtím Blažejové, nyní Křížové, to pro zorientování čtenáře) je obdařena mnohoslibným názvem Nebezpečné hry. Při známé BDSM pozitivitě autorky přesto netřeba dlouho hádat, čeho se ony hry asi budou týkat.

Lenka Teremová ve svém románu líčí příběh někdejšího hudebníka Pavla, který po nešťastné životní události zanevřel na svůj obor a v podstatě i na život jako takový. Únik přitom Pavel hledá v nenáročné práci hlídače v muzeu, kde záměrně volí noční směny, aby se vyhnul kontaktu s lidmi, a čas tráví četbou knih či psaním temně laděné nihilistické poezie. Tímto způsobem, uzavřen před lidmi ve svém vlastním světě, tedy svůj život spíš přežívá než prožívá. Jednoho dne však na ulici náhodou potkává neznámou ženu, jejíž charisma mu doslova vyrazí dech. Přes veškeré své obavy i zahanbení z celé neobvyklé situce nemůže jinak a sleduje krásnou neznámou až k jejímu domu… Tím však příběh teprve začíná. Jaké je totiž Pavlovo překvapení, když se s ní druhého dne setkává znovu – a to jako se svou novou nadřízenou.

Celý článek »

Slovníková definice říká, že Vladimír Páral (roč. 1932) je nejvýznamnějším představitelem novodobé české sociologické a civilizační satiry, který ve svých nejlepších dílech tíhl k žánru společenského románu. Sluší se dodat, že patří také ke klasikům domácí sci-fi literatury. Mezi jeho stěžejní díla na tomto poli patří knihy Romeo a Julie 2300 (1982), Pokušení A-ZZ (1982), Válka s mnohozvířetem (1983) a především Země žen (1987), která je předmětem tohoto pojednání. Oficiální i neoficiální kritika 80. let dokonce hodnotila zmíněné tituly jako díla úniková, čas však ukázal, že tyto soudy byly příliš příkré, resp. byly dány nepochopením.

Celý článek »

Mnozí z vás, čtenářů, jistě znají (troufnu si klidně říci „kultovní“) snímek z roku 1986 s Mickey Rourkem a Kim Basinger v hlavních rolích. Je už ale méně těch, kteří znají i knižní předlohu, resp. těch, kteří vůbec vědí, že něco takového existuje. Přiznám se, že i mě to překvapilo. Pokud jste film již shlédli, nemělo by vás to od přečtení knihy odradit. Od filmu se totiž diametrálně liší a to jak dějem, tak pojetím obou hlavních postav a je velice zajímavé si obě verze porovnat.

Je jasné, že filmové plátno mnohdy není schopné pojmout vše, co kniha. Jenže snímek 9 a 1/2 týdne se o to ani nesnaží. Na Kim s Mickeym je sice pěkný pohled, to uznávám, nicméně to jediné, co mají s knižním párem společného je, že se seznámí na trhu, jejich vztah je plný vášně a postupně graduje. A tím podobnost končí. Celý článek »